Otevírací doba versus neúspěšnost maloobchodníků
V čem je hlavní úspěch supermarketů a vietnamských obchodníků? Ani ne tak v tom kolik toho nabízí, nebo za kolik, ale kdy to nabízí.

Většina lidí, alespoň v Praze, končí mezi třetí a šestou hodinou odpoledne. Já osobně končím ve tři. Než dojedu domu, je půl čtvrté. To je dobré, ne? Ano, ale pouze v případě, že nepotřebuju koupit něco, co prodávají jen v kamenných obchodech. V ten moment bych potřeboval končit ne ve tři, ale ve dvě hodiny. Celkem běžně se mi stává, že než se dostanu do krámu byť třeba i někde v centru města, tak už mají zavřeno.
Otevírací doba u maloobchodníků je často víc než nešťastně řešena. Otevírají mezi sedmou a osmou hodinou ráno, kdy všichni jdou do práce a končí kolem páté, když všichni jdou z práce. Takže převážnou část jejich otevírací doby k nim moc lidí nechodí. Kdyby místo od sedmi otevřeli od dvanácti a končili v osm večer, určitě by měli větší tržbu. Samozřejmě, že záleží na prodávaném sortimentu. Je jasné, že u pekařství se očekává, že už od šesti ráno bude prodávat čerstvé ještě nevychladlé pečivo. Ten pak zákonitě bude končit dřív. Ale třeba takové železářství, nebo prodejna nábytku by měla otevírat až po obědě.
Pokud prodáváte nějaké zboží, zkuste se nad tímto zamyslet. Určitě Vám to pomůže a Vaši zákazníci to ocení.
Podobné články:
Autor: Birkof













Trefa na hlavičku! Kam chodim v půl devátý večer pro jídlo? Samozřejmě do večerky, která má do devíti do večera už od brzkého rána. Kdo jí provozuje? Vietnamští obchodníci. Proč ne
Když je náš český obchodník hloupý a neumí se přizpůsobit mě, je to jeho chyba a at si to sežere. Fandim každému, kdo má úspěšch a kdo pro něj něco musel udělat. Jen tak dále!