Dle serveru ekonom.ihned.cz je prý známá firma ETA již dva roky ztrátová a proto se prý rozhodli část výroby přestěhovat do Číny, kde jsou schopni vyrábět s mnohem nižšími náklady. Prý údajně Češi preferují stále více neznačkové domácí spotřebiče. Dle slov pana ředitele Stupky třetina zboží značky ETA stále „ponese českou stopu“, ostatní bude tvořit standardní čínské zboží, na které se jen nalepí štítek se značkou.
Tolik k článku, který mě celkem šokoval, protože zveřejnit takovouto informaci je dle mého názoru řezání si větve pod sebou. Je sice pravda, že zboží od značky ETA jsem osobně nikdy moc nekupoval, protože je dost drahé, nicméně po přečtení zmiňovaného článku od nich již nikdy nic nekoupím, protože ETA je pro mě synonymum kvality, ne čínského odpadu. Možná, že se jim podaří prorazit v Asii, ale u nás dle mého názoru s touto politikou neuspějí. Nevím, je to jen můj názor, protože ETA je, nebo alespoň byla, značka kvality.
Zde se naskýtá otázka, je skutečně dobré vždy výrobu přesouvat do většinou zmetky produkující země jako je Čína? Osobně nic proti Číně nemám, protože sám u nich nakupuji, nicméně jen určitý druh zboží, mezi které elektronika obecně, nepatří. Nedávno si jeden kamarád koupit v Číně nový zdroj k notebooku DELL, protože originál u nás stojí poměrně dost peněz. Jak jsem však očekával, zdroj vydržel asi týden a přestal fungovat. Když jsme pak zdroj zkoumali, zjistili jsme, že je v něm víc plastu než kovu. Například vidlice na 230V, se při zatlačení na kolík praskla, navíc se šňůra zdroje dala přetrhnout bez použití větší síly, zatím co na originální byste se klidně mohli oběsit a nic by to s ní neudělalo.
Samozřejmě, že vše co je z Číny, a mezi to patří i elektronika je zmetek, avšak, kdo to má poznat? Navíc, nevím jak vy, ale osobně začínám mít averzi na text „Made in China“, což je možná dáno i tím, že v poslední době u nás dost expandují vietnamští obchodníci, kteří vesměs prodávají jen zmetky. Sehnat kvalitní zboží je čím dál těžší. Před rokem jsem například sháněl kvalitní boty do práce v Praze na Karlově náměstí. Než jsem sehnal normální obuvnictví, prošel jsem 5 kamenných obchodů na lukrativních místech, kde byly samé stejné boty od Vietnamců, jen s trochu rozdílnou cenou.
Ptám se sám, sebe, je něco špatně? Asi, ano, protože dochází k tolikrát zmiňovanému rozevírání nůžek, kde na jedné straně jsou chudí a na druhé ultra bohatí lidé. Střední vrstva tak postupně mizí. Pravděpodobně je to následek finanční krize a rozkrádání státu, které radši nebudu komentovat, protože se u politiky, vždy velmi rozčílím.
Co si myslíte vy?