Vietnamští obchodníci nejsou již tak levní jako kdysi

vietnamsky obchod

Časy, kdy jsme ke Vietnamcům chodili pro levné zboží jsou pomalu ty tam. Ne že by se u nich i nadále nedalo levně nakupovat, ale ne vždy tomu tak je.

Vysoké ceny, žádná přidaná hodnota

V jistých lokalitách se podařilo vietnamským obchodníkům zlikvidovat konkurenci dlouhou provozní dobou a již zmíněnými cenami. Tam kde se jim to podařilo, pomalu obchodníci začínají zvyšovat ceny často na nepřijatelnou úroveň, přitom nenabízí, oproti supermarketům, žádnou přidanou hodnotu navíc. Snad jen to, že v poslední době pomalu začínají nabízet možnost platby kartou, která je sice fajn, ale na druhou stranu čas od času omezená minimální částkou k zaplacení. S tím se sice setkáváme i u našich obchodníků, ale ne zas tak často. Otázkou však je, jak dlouho se s touto špatnou strategií udrží, protože se v inkriminovaných lokalitách díky vyšším cenám začíná vyplácet podnikání konkurenci. Navíc, pokud to nemáte zas tak daleko do nákupního centra, tak se jednoduše odnaučíte nakupovat u Vietnamců.

Pracovitost již nestačí

Vietnamci v zásadě konkurenci vytlačili pouze cenami a dlouhou otvírací dobou, která je mimochodem velkým problémem českých obchodníků (pokud totiž třeba pracujete v Praze a bydlíte na Kladně, tak záhy zjistíte, že po 17 hodině již téměř nikde v Kladně nenakoupíte a tak jste nuceni nakupovat v Praze). Jenže to již dnes nestačí. Zejména, pokud chtějí Vietnamci zdražovat, musí za to nabídnout zákazníkům něco víc. Jenže, oni ani po více jak 30 letech nepochopili, co je to marketing, reklama, prozákaznický přístup apod. Mladá nastupující generace nechce tolik dřít jako jejich rodiče a tak je jen otázkou času, kdy pomalu začnou mizet v ČR vietnamské obchody.

Co by mohlo Vietnamcům pomoci?

Především čeština. Domlouvat se rukama nohama bylo exotické v devadesátých letech, ale dnes již opravdu ne. Rozšířená nabídka vietnamských produktů by také mohla dost pomoci. V poslední době progresivnější vietnamští podnikatelé pochopili, že vietnamské zboží a zejména pak kuchyně, mají Čechům rozhodně co nabídnout. S tím je však spojena nutnost seznámit zákazníky s tím co vlastně prodávají. Například u kasy často narážím na vietnamské zboží, které by mě třeba i zajímalo, ale protože u něj nejsou žádné popisky, ignoruji ho. Není to škoda? To mimochodem platí i u našich prodejců. Klasickým příkladem jsou supermarkety. Ty se sice honosí tím, že mají 150 000 položek v obchodě, ale už se jaksi neobtěžují nějak sdělit zákazníkovi, co vlastně nabízí. Hodil by se informační kiosek, ve kterém by se dalo procházet nebo vyhledávat zboží. A nemusel by to být vysloveně počítač někde v rohu prodejny, ale webové stránky s kompletní nabídkou produktů, přehledem akcí a nabízených služeb. Pomocí QR kódu na vstupních dveřích by se v mobilu spustila konkrétní webová stránka a zákazník by si pak mohl pohodlně procházet nabídkou, udělat si nákupní seznam apod.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *