V současnosti Evropská unie zažívá šok z epidemie krvavých průjmů, které se objevily u několika tisíc lidí v severním Německu. I když poslední zpráva říká, že epidemie nebyla z okurek, vyšlo najevo pár informací, o kterých bychom se asi jinak nedozvěděli.
BIO vs chemie
Nejhorší na této kauze s nakaženými okurkami je skutečnost, že i když se mělo jednat o BIO okurky, byly pěstovány ne zrovna moc správně. Ze Španělska se do celé EU dováží okurek za 40 miliard korun. Vyprodukovat takové množství okurek je při ceně řekněme 10,- Kč za okurku celkem slušný zápřah.
Ono to není jen o okurkách, ale i o další zelenině a ovoci, které se pěstuje pod takovým tlakem a tak rychle, že většina není vůbec k jídlu. Například borůvky a jahody, kterých jsou aktuálně plné regály, sice na první pohled vypadají hezky, ale co si budeme říkat, jíst se nedají.
Jedna stránka je chuť a výživnost takových to plodin, která v obou případech je velmi spekulativní. Druhá je ta, že EU díky své politice centralizovanosti dosáhlo toho, že když ve Španělsku udělají něco špatně, odskáčeme to všichni. Stejné to bylo i před nějakou dobou se šílenými krávami, prasaty apod.
Centralizace je cesta do pekel
Lidi z IT Vám potvrdí, že centralizace je to nejhorší co můžete udělat. Jste pak odkázáni jen na jeden zdroj, který když selže, selže celý systém. To se sice v případě okurek nestalo, protože se jednalo o relativně bezvýznamnou plodinu, avšak u masa z Velké Británie bylo vidět, že toto může být skutečně problém.
Ještě trochu odbočím k IT. Viry asi znáte všichni. Je jich naprogramovaných již hezkých pár stovek tisíc a další se právě teď rodí v rukou bad guys. Díky diverzifikaci operačních systémů viry nemohou najednou ochromit celý svět. Sice byl pokus udělat jeden na systému nezávislý virus, nicméně se pokud vím, nepodařilo virus uspokojivě vytvořit. Závěr: Rozmanitost = odolnost celého systému. Unifikace, nebo centralizace = obrovská náchylnost na selhání. Tolik k IT odbočce. Mimochodem to platí nejen v IT, ale i v přírodě, kde bychom bez druhové rozmanitosti vůbec do dnešních dnů nepřežili.
Mimochodem, jedna z teorií pádu Mayské říše je ta, že po nějaké době došlo k příliš velké centralizaci a specializaci ve výrobě a produkci. Následně po nějaké době se buď jednotlivé části systému nedohodly, nebo došlo k přerušení toku jídla z nějakého jiného důvodu, čímž postupně celá starobylá říše padla. To se reálně může stát i dnes.
Představte si, že bude válka, a ona skutečně bude. Je jedno, jestli zítra, nebo za 20 let, protože jednou bude. K čemu by v případě války došlo? Samozřejmě, že k uzavření hranic, a tím pádem k odříznutí od veškerých zásob. No, a protože nebudeme skoro nic pěstovat, dojde k vyhladovění obyvatelstva a problémům s tím následujícím, hladomor, anarchie apod.
Ono nemusí nakonec ani dojít k válce, stačí naštvat EU a máme po žížalkách. Budeme se moci pak maximálně pást na řepce olejné. Nevíte, kdo s pěstováním takového nesmyslu přišel? Na tohle jednou dojedeme. Jíst se to takřka nedá a do aut se to nehodí, protože to ničí motory. Tak k čemu je to dobré? Zaplácáme si tím leda tak, zemědělskou půdu a nic z toho.
Co vy na to?